Lakovna - Korozní inženýr, povrchové úpravy, protikorozní ochrana

Zkoušky ohybem přes cylindrický trn se používají pro zjišťování odolnosti barvy, laku a podobných povlaků vůči praskání nebo odtrhávání povlaku z kovového panelu po ohnutí tohoto panelu kolem válcovitého trnu. Toto měření se může používat jako jednoduchý test vyhovuje/nevyhovuje při použití válce o stanoveném průměru nebo jako postupné testování, kdy neustále používáme trny o menším průměru a sledujeme, kdy se objeví praskliny.

Zkoušky ohybem přes kónický trn se testují roztažitelnosti nátěrových povlaků na kovových panelech, které jsou přichyceny v určité pozici a ohýbány kolem kónického trnu válcovým rámem. Kromě roztažitelnosti povlaku, určuje také odolnost vůči praskání nebo oddělení povlaku od povrchu

Zkoušky přilnavosti povlaků anorganických i z nátěrových hmot se provádí pro zjištění skutečného parametru přilnavosti mezi jednotlivými vrstvami nátěrových hmot nebo mezi povlakem a samotným povrchem. Tahové, nebo tahově adhezní zkoušky (v laboratoři nebo v terénu) s použitím odtahového přístroje jsou mocným a nenahraditelným nástrojem pro průkazné nebo kontrolní prověření kvality povrchů nebo povrchových úprav v rozličných oblastech průmyslu.

Kritický parametr všech povrchových úprav je kontaktní spára (nebo kontaktní spáry ve vícevrstvých systémech, odpovědná za účinnost spojení povrchové vrstvy s podkladem, stejně jako pro účinnost spojení jednotlivých vrstev úpravy navzájem. Úspěšné nanesení povrchové vrstvy je často podmíněno předchozí úpravou podkladu (nebo základní či předchozí vrstvy). Odtrhová zkouška je jedinou cestou, jak určit vhodnost úpravy podkladu (nebo předchozích vrstev) a jejich schopnost k úspěšnému nanesení další vrstvy.

Spektrofotometrem dokážeme velmi přesně změřit optické vlastnosti barev včetně lesku. Spektrofotometr poskytuje velmi přesné měření založené na spektrálním rozlišení. Jeho použití lze definovat jako velmi široké od průmyslových aplikací až po automobilový průmysl s výbornou opakovatelností a přesností ( při 10 měřeních na bílém podkladu odchylka max. 0,01E). Měření lesku je možné provést tříúhlovým leskoměrem pod úhlem 20/60/85°.

Dále je možné měřit opacitu povlaků ( světlost, temnost, průsvitnost apod.) za pomocí optické geometrie kolorimetru. Použití je vhodné pro průmysl prvovýroby kde je nezbytné zjištění kdyvosti nátěrových hmot či řazení odstínů pigmentovaných hliníkem.

Všechna tato měření slouží ke stanovení základních optických vlastností povlaků.

Zrychlené korozní zkoušky (atmosférické a klimatické):

Zajistíme provedení urychlených korozních zkoušek v certifikované laboratoři a to ve stanovení odolnosti v solné mlze ( ČSN EN ISO 4628-1-5,8; ČSN ISO 9227; ČSN EN ISO 7253 ), povětrnostní zkoušku pod UV lampou (ČSN EN ISO 4892-3; ČSN EN ISO 4628-1-5 ), zkoušku odolnosti vlhké atmosféře s obsahem oxidu siřičitého (ČSN EN ISO 3231; ČSN EN ISO 4628-1-5,8; ČSN EN ISO 12944-6; ČSN ISO 6988 ) a další. Informace na vyžádání.

Stanovení znečištění konstrukcí a materiálů chloridy a mastnotami:

Stanovíme dle normy ISO 8502 znečištění povrchu přítomností rozpustných solí na otryskaném povrchu před aplikacemi nátěrových hmot a anorganických povlaků. Výsledná hodnota bude udána v mg/ m2.

Měření povrchového napětí je vhodné, chceme-li zjistit zamaštění (snášivost ) podkladu před aplikacemi povrchových úprav všech typů. K tomuto účelu využíváme praktických pomůcek vhodných i pro použití v běžném provozu.

Stanovení korozní agresivity:

Korozní agresivitu atmosféry stanovíme souborem postupů vhodných pro danou aplikaci. Především jde o stanovení korozní agresivitu ve speciálních prostředích jako jsou chemické a petrochemické provozy, průmyslové celky a další dosud nestanovené prostředí. Rovněž při změně technologií nebo nasazení nové výroby v průmyslové výrobě je velmi vhodné posoudit budoucí korozní zatížení s ohledem na okolní stávající vlivy. Vypočteme odhadované korozní úbytky, odhadneme životnost konstrukčních materiálu, popř. doporučíme materiály vhodné.

Hodnocení degradace nátěrů:

Provedeme vyhodnocení degradace nátěrů a vad včetně předpokládané příčiny. Degradace nátěru je hodnocena dle EN ISO 4628 a EN ISO 21227. Zejména jde o tyto typy poškození nátěrů : prorezavění, puchýřkování, praskání a odlupování.

Zasychání nátěrových hmot je možné určit pomocí lineárního přístroje. Tento přístroj stanovuje stupeň zaschnutí nátěrových hmot za určitou dobu testovacími hroty. Zkouška slouží k určení nebo prověření doby zasychání (tvrzení) nátěrových hmot. Z tohoto lze odvozovat skutečné doby zasychaní v aplikačních procesech mokrých nátěrových hmot.