Lakovna - Korozní inženýr, povrchové úpravy, protikorozní ochrana

Odmašťování

- jde o proces, kterým je kovový povrch zbavován nečistot, olejů a ropných produktů, případně soli rozpustné ve vodě. Mastnoty brání přilnutí nátěrových hmot k podkladu a mohou ovlivnit jejich zasychání. Zejména jsou na mastnoty náchylné vodouředitelné nátěry.
K odmašťování velmi malých dílů lze použít technický benzín, ale spíše jsou doporučeny speciální odmašťovací prostředky na bázi povrchově aktivních látek, které jsou běžně k dostání. Řada specializovaných firem rovněž dodává speciální mycí stoly, kde v ceně jejich náplně je započítána i likvidace těchto produktů po ztrátě jejich účinnosti. Při odmaš´tování původních laků je nutné se nejprve přesvědčit, zda použité prostředky tyto laky nepoškozují. Po odmaštění je doporučené opláchnout předměty horkou vodou, případně ostříkat vysokotlakým zařízením vodou. Pokud se jedná o ocelové předměty, které nesmí zkorodovat, je nutné do oplachovací operace přidat některý z inhibitorů koroze.

Vysokotlaké mytí

 - paprsek vody o vysokém tlaku ( 11 - 22 Mpa ) dokáže odstranit nepevné částice na površích, prach, a další částice, jenž nejsou součástí upravovaných předmětů. Používá se převážně ve stavebnictví na mytí fasád nebo jejich odstranění, v průmyslu na mytí usazenin, nánosů prachu, špíny nebo na odstranění starých nepřilnavých nátěrů. K tomu účelu jsou tyto stroje vybaveny různými tryskami nebo zařízeními pro zvýšení výkonnosti.

Otryskávání ( abrazivní tryskání )

 - jde o proces mechanického opracování povrchu proudem tryskacího média, které je vrháno určitou rychlostí na povrch otryskávané součásti. Je to způsob, při kterém dochází k odstraňování nečistot ( okují, zbytků nataveného písku, korozního napadení atd. ). U silně zamaštěných součástí je nutné tyto nejprve odmastit.
V současné době se používá jako tryskací médium křemičitý písek, od kterého se však postupně ustupuje vzhledem k nebezpečí vzniku silikózy u pracovníků, ocelových nebo litinových drtí a v poslední době nastupují různé druhy korundů a speciálních slitin na bázi hliníku.
Tato předúprava kovů ( betonu ) zabezpečuje dokonalou přilnavost nátěrových hmot dle čistoty a drsnosti otryskání. Zpravidla se doporučuje drsnot mezi 40 a 80 m a čistota minimálně Sa 2,5 dle ČSN EN ISO 12 944 - 4.
V sériových výrobách se používá jako tryskací médium převážně ocelových drtí nebo broků v tryskacích boxech.
Způsobů otryskávání a tryskacích prostředků existuje velmi široká škála z nichž se každý způsob a prostředek hodí pro určité operace.

Povlakování žárovým stříkáním:

Základním principem vytváření povlaků žárovým stříkáním ( metalizací ) je stříkání taveniny kovů na vhodně upravený povrch materiálu. Metalizované povlaky ze zinku a hliníku se využívají k dlouhodobé ochraně ocelových dílů a konstrukcí. Pro extrémně zatížené konstrukce a díly nebo při požadavcích na vzhled se žárové povlaky doplňují dalšími povlaky na bázi nátěrových hmot pro zvýšení korozní odolnosti a doby životnosti. Při vhodném návrhu povrchové úpravy je možné použit upravené díly až do stupně korozní atmosféry C5.
U této technologie je nutná velmi dobrá příprava podkladu, kterou dosahujeme abrazivním pneumatickým otryskáváním. Čistota a drsnost povrchu je zřejmá jak dle ČSN ISO 8501-1-95 a ČSN ISO 4287-93, tak při optické kontrole před žárovým nanášení povlaků. Při špatné přípravě podkladu nemají stříkané částice přilnavost k upravovanému materiálu.

Jako nejpoužívanější kovy jsou nanášeny zinek, hliník případně jejich slitiny pro antikorozní povlaky, měď a mosaz pro dekorativní povlaky.

Životnosti u povlakování metalizací je možné dosáhnout v desítkách let. Toto je obzvlášť výhodné pro díly ke kterým je po řadu let omezen přístup ( ponořené díly, konstrukce fasád vyšších domů atd. ).
Ceny u těchto povrchových úprav ( platí pro malé profily a díly) jsou vyšší než u galvanického zinkování, ale nejsme omezeni dosaženou tloušťkou, která se u zinku pohybuje od 80 do 300 um i více v závislosti na budoucím prostředí. Mezi výhody žárového stříkání lze zařadit volitelnou tloušťku povlaku, nejsou nutné technologické otvory, povlakování dutých předmětů, není omezena velikost povlakovaného předmětu, možnost kombinace povlaků, antikorozní ochrana až do stupně C5 a mnoho dalších aspektů.
Při metalizaci se dosahuje vyšších přilnavostí k upravovaným materiálům bez odlupovaní v okolí řezů nebo na plochách.

Povlaky z nátěrových hmot:

Povlakování nátěrovými hmotami tvoří nejrozšířenější povrchové úpravy. K vytváření nátěrů se požívají nejrůznější druhy nátěrových hmot. Jedná se o přenos mokré nátěrové hmoty vhodnou technologií na povlakovaný dílec. Každá nátěrová hmota má své specifické vlastnosti způsob určení. Povlakem z nátěrových hmot můžeme dosáhnout určitých vlastností dílce. Tyto úpravy lze obecně rozdělit do dvou skupin :

Povlaky ochranné:

- antikorozní nátěrové hmoty jsou určeny pro ochranu dílců z různých materiálů ( především běžných tříd oceli ) proti koroznímu opotřebení v různých klimatických podmínkách. Dle těchto podmínek se určuje pravděpodobné napadení dílců korozí. Současné normy již plně nevyhovují nabízeným produktům výrobců a nevyužívají plně jejich vlastností.

Povlaky dekorativní:

- nátěrové hmoty vytvořené za účelem vzhledu na upravovaných dílech. Tyto povlaky jsou určené do interiérů a exteriérů pro zkrášlení vzhledu a zároveň plní ochrannou funkci.

 

Způsoby nanášení nátěrových hmot:

Mokré ( tekuté ) nátěrové hmoty lze nanášet na mnoho způsobů. Zde jsou vypsány ty nejpoužívanější.

Ruční nanášení

 - ruční nanášení štětcem, štětkou nebo válečkem je sice kvalitní způsob, ale příliš pracný a málo výkonný. Tento způsob se používá převážně ve stavebnictví nebo v kombinaci s některým ze způsobů stříkání. Při nanášení vysokosušinových barev dochází k nerovnoměrné tloušťce povlaku nebo tzv. rýh po tahu štětcem.

Vzduchové stříkání

 - nátěrovou hmotu unáší směrovaný paprsek vzduchu
o tlaku 0,2 až 0,6 Mpa na povlakovaný předmět. Takto lze nanášet nátěrové hmoty nižších viskozit s vysokými ztrátami. Tyto ztráty se uvádí v řádech desítek procent dle členitosti povrchu předmětů . Výsledný efekt bývá pohledově dobrý, tudíž se tímto dají nanášet i dekorativní povlaky.

Máčení, navalování, polévání

 - tyto způsoby se používají převážně v sériových výrobách při podobném tvaru výrobků. Technologie je levná, avšak náročná na množství nátěrových hmot a případnou změnu odstínu.

Vysokotlaké stříkání ( airless, airmix )

 - velmi efektivní způsob pro nanášení nátěrových hmot různých viskozit na velmi odlišné podklady. Nátěrová hmota je stlačena vysokotlakým pístovým čerpadlem na velmi vysoký tlak až 45 Mpa na trysce při rychlosti až 250 m.s-1. Dle povrchu a členitosti výrobku lze používat různé trysky, které se liší množstvím průtoku a úhlem stříkání. Tento druh nanášení je velmi výkonný s přiměřenými ztrátami. Za směnu je možné jedním pracovníkem dosáhnout několik stovek metrů čtverečních. Rovněž je možné nanést vrstvu nátěrové hmoty až 1000 µm v jedné operaci za použití příslušné NH.

Elektrostatické stříkání

 - maximálně omezuje ztráty při stříkání malých předmětů za použití vytvoření stejnosměrného polarizovaného proudu mezi stříkací pistolí a povlakovanými předměty.

Práškové lakování

- minimální ztráty ( 1 - 5% ), odpad lze vrátit do výrobního procesu. Při nástřiku jedné vrstvy lze dosáhnout spolehlivé tloušťky 30 - 120 µm a zároveň umožňuje lepší vykrytí dutých prostor. V následné operaci je nutné předměty spékat v peci při teplotách 120 až 220 °C.

Kombinované ( duplexní ) povlaky

- jedná se o povlaky žárově stříkané v kombinaci s mokrými nátěrovými hmotami. Tyto způsoby se doporučují do silných korozních prostředí, případně s požadavky na dekorativnost povrchů. Je možné dosáhnout velmi dobrých antikorozních vlastností s dlouhou životností celého systému. Zpravidla se upravují běžné oceli třídy 11. Při dekorativních požadavcích jsou vyšší spotřeby základních nátěrových hmot vzhledem k drsnosti nastříkaného povlaku.
Životnosti u těchto způsobů jsou velmi vysoké, je prokázáno, že kombinované povlaky se vyznačují 1,5 až 2,5krát vyšší ochrannou účinností než součet ochranné účinnosti každé její části zvlášť.

< Předchozí		Další >