Lakovna - Korozní inženýr, povrchové úpravy, protikorozní ochrana

Každý, kdo v dnešní době pracuje v technické profesi ví, že bez odpovídajích pomůcek a nástrojů se nelze obejít. I v naší profesi je nutné pro přesné výsledky na kvalitní zpracování používat nejen dobrou techniku aplikační ale taktéž měřící a kontrolní. Trochu nás znevýhodňuje používání materiálů ve dvou skupenstvích a to kapalném a pevném, proto jsou tyto pomůcky odlišné. Z teoretického pohledu jsou tato měřidla velmi dobrým vodítkem pro vytvoření kvalitního povlaku, avšak v praxi se setkáváme a to především u malých firem, s absencí těchto pomůcek. V takovém případě se stává povrchová úprava jakýmsi lovením duchů s nejistým výsledkem a čekání na technika kontroly s měřicím přístrojem dostává stresující podobu.

Těmto stavům lze celkem snadno předejít pořízením malých pomocníků jako je např. měrka na mokré nátěrové hmoty (viz obr. 1). Při jejím použití a přepočtu podílu pevných částí v natřené nebo nastříkané nátěrové hmotě (sušiny) dostaneme jednoduchým výpočtem předpokládanou tloušťku suchého povlaku (DFT). Těchto měrek existuje široká škála od plastových (většinou reklamních) s nevelkou přesností na několik málo použití až po hliníkové a nerezové, kde je zaručena poměrně přijatelná přesnost. Reálná měřitelnost je od 20μm do několika mm mokrého povlaku v závislosti na typu a dělení měrky. Ceny jsou, začínají na úrovni od cca 200,-Kč

Pro měření již zaschlé nebo vytvrzené nátkového hmoty existuje několik typů měřidel nejen způsobem měření ale i způsobem či možností záznamu. Nedestruktivní měření probíhá na principu odtržení magnetu u levnějších modelů, elektromagnetickou metodou pro magnetické podklady a vířivými proudy pro nemagnetické podklady. Rovněž je možné použít destruktivní metodu s proříznutím povlaku k podkladovému materiálu a vestavěným mikroskopem lze odečíst tloušťku tohoto povlaku a zároveň zkontrolovat přípravu podkladu, zdali bylo například provedeno abrazivní tryskání. K nejjednodušším patří na začátku zmíněné mechanické magnetické tloušťkoměry (viz obr. 2). Pro základní přehled jsou plně dostačující, neboť maximální odchylka je 5μm nebo 5%. Jejich předností je možnost použití i ve výbušném prostředí a kalibrace při jeho výrobě, kterou již není nutné nadále provádět. K vyšší kategorii náleží digitální tloušťkoměry (viz obr. 3), vyznačující se vysokou přesností např. 1-3%. Vyšší modelové řady disponují statistikou nebo statistikou se záznamem a přenosem do PC s tiskem protokolů a jejich archivací. Pro běžnější magnetické podklady v levnějších variantách se používají F sondy, pro lehké kovy N sondy a jsou k dispozici i sondy kombinované FNF. U těchto přístrojů je možné volit i typ sondy, zdali má být vestavěná do přístroje, nebo oddělená na kabelu. Rovněž lze vybrat z velkého výběru sond pro různé aplikace. Tito pomocníci již poskytují velmi dobrou vypovídací schopnost a při pravidelné kalibraci a údržbě mohou spolehlivě sloužit řadu let.

Odbočím-li od měření tloušťek k přilnavosti naaplikovaného povlaku k základnímu materiálu, i zde se nám naskýtá několik možností. Tyto kontroly či chceme-li to nazvat zkouškami můžeme provést jednoduchým testem nazývajícím se mřížková zkouška (viz obr. 4), dle ČSN ISO 2409. Řezy se dají provést dle jednoduché šablony vysouvacím nožem, nebo je možné použít vícebřitý nůž s kontrolními krajovými noži. Každý z těchto způsobů je vhodný na různá použití, ale u vícebřitého nože je předpoklad rovného nezakřiveného podkladu o dostatečné ploše cca 40 x 40 mm. Výhodou je provedení všech řezů v jednom směru jedním krokem. Obdobnou možností je provedení tzv. zkoušky odtrhem, kdy mechanický přístroj utrhne přilepenou panenku (váleček) od naaplikovaného podkladu. Na stupnici či displeji je možné odečíst přesnou hodnotu adheze v MPa. Zkouška se provádí dle ČSN ISO 4624. Tyto přístroje však patří do vyšší cenové kategorie a pro běžné aplikační firmy nejsou nezbytné.

Další z nepostradatelných pomůcek je průtokový (viskozitní) pohárek (viz obr. 5). Tento pohárek slouží ke zjištění výtokové doby různých kapalin, v našem případě nátěrových hmot. Je-li výtoková doba z pohárku po úpravě barvy naředěním stejná jako u předchozí, měla by být zajištěna stejná kvalita aplikace ať nátěrem nebo stříkáním, tzn. při stejném nástřiku bude stejná tloušťka naaplikovaného filmu. Starší generace si ředili barvu podle toho, jak ztékala z klacku na míchání, avšak při velmi častém používání moderních dvoukomponentních nátěrových hmot a při používání různých stříkacích zařízení, především vysokotlakých je nezbytnost mít takový pohárek ve výbavě.

Někdy je nutné zjistit, jak jsou upraveny dutiny a špatně přístupná místa a to nejlépe zrcátkem. Pokud si ho vypůjčíte doma od manželky či přítelkyně, vystavujete se tím nebezpečí naškrobených límečku, v lepším případě studené kuchyně. Trh nabízí řešení: teleskopické držátko s kloubem ukončené malým zrcátkem (viz obr. 6), Velmi praktické řešení pro uvedená místa za přijatelnou cenu. Některé již dokonce mají k dispozici i integrované osvětlení.

Poslední kategorie sice není možné nazvat technikou, nicméně je velmi důležitá pro povrchové úpravy obecně. Touto kategorií jsou alespoň základní normy a dokumentace (viz obr. 6), nátěrových hmot. Mezi tyto náleží Norma pro přípravu ocelových výrobků před nanesením nátěrových hmot (ČSN ISO 8501 - 1,2), Nátěrové hmoty - Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí ochrannými nátěrovými systémy (ČSN EN ISO 12944 části 1 - 8), Nátěrové hmoty - Stanovení tloušťky nátěrů (ČSN EN ISO 2808), Mřížová zkouška (ČSN ISO 2409). Pro nátěrové hmoty je bezpodmínečně nutná technická dokumentace (technický list a bezpečnostní list). Bez těchto materiálů není možné s nátěrovými hmotami pracovat, aniž by byl zaručen alespoň kvalitní povlak. Mohu-li to k něčemu přirovnat, tak možná ke koupi nového přehrávače DVD bez návodu. Metody pokus - omyl skutečně nejsou vhodnými prostředky pro získání kvalitní povrchové úpravy.

Závěrem bych chtěl podotknout, že i přesto, že se v mnohých firmách najdou prostředky, o kterých je zde psáno, není zaručena jejich správné používání nebo funkčnost. Především jejich údržba, včasná výměna opotřebitelných součástí a případná kalibrace jsou důležitou součástí jejich používání.